Naše odpovědi na petici a na další nejčastější dotazy

Moderní větrné elektrárny jsou navrženy s důrazem na tichý provoz. Mechanický hluk ze strojovny je dnes minimální a hlavní složkou je aerodynamický hluk (proudění vzduchu kolem listů). Plánovaná VTE 8 bude umístěna ve vzdálenosti přes 1 300 m od nejbližších obydlí, tedy výrazně dál než stávající elektrárny.   České hlukové limity patří k nejpřísnějším v EU. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR uvádí, že les ve vzdálenosti 200 m vydává při rychlosti větru 6–7 m/s přibližně stejný hluk jako větrná elektrárna ve stejné vzdálenosti. Na pocitově silnější vnímání hluku mají vliv povětrnostní podmínky. Důležité je také to, že když fouká dostatečně silně na to, aby turbína hluk generovala, fouká často i v okolí, a hluk pozadí (vítr, šumění stromů, obtékání budov) hluk VTE většinou spolehlivě maskuje. VTE 8 je navíc vybavena systémem Sound Management, který umožňuje naprogramovat mezní hodnoty hlukových emisí podle směru větru a denní doby.  Na základě stížností na hluk obdržených na veřejné debatě jsme okamžitě iniciovali kontrolní autorizované měření hluku. O výsledcích měření budeme informovat.

Provoz větrného parku Andělka dosud přinesl do obecní kasy celkem kolem 12 milionů Kč. Provozovatelé větrného parku nad rámec finančních příspěvků do rozpočtu Višňové podporují aktivně místní život (dary pro SDH Višňová, obecní časopis, pomoc při povodních či příspěvek na provoz obecního obchodu Větrný vánek).  Plánované rozšíření o 8. větrnou elektrárnu by finanční příspěvky výrazně navýšilo: celková nabídka činí 1,75 mil. Kč ročně, tedy 35 mil. Kč za 20 let provozu VTE 8. Součástí nabídky je zákonný poplatek obci 50 Kč za každou vyrobenou MWh elektrické energie (cca 800 000 Kč/rok), platba za umístění na obecní pozemek (100 000 Kč/rok) a přímý příspěvek na energie obyvatelům Andělky ve výši 850 000 Kč ročně, rozdělený mezi trvale žijící obyvatele i chataře (7 000 až 8 000 Kč/rok na jedno odběrné místo).   Zahraniční studie prokazují, že obyvatelé, kteří mají z provozu VTE ekonomický benefit, vnímají jejich provoz výrazně pozitivněji. Blíže viz Benefity.

Dosud neexistuje přesvědčivý vědecký důkaz o negativním vlivu infrazvuku z větrných elektráren na lidské zdraví. Národní referenční laboratoř pro komunální hluk konstatuje, že „měření dosud provedená NRL neprokázala výrazný infrazvuk nebo nízkofrekvenční hluk z provozu větrných elektráren." Státní zdravotní ústav ve svém přehledu z roku 2023 dospěl ke stejnému závěru: není prokázáno, že by infrazvuk z VTE měl významnější účinky na obyvatele než jinak slyšitelný hluk.   Jak uvádí Posouzení vlivu expozice hluku na veřejné zdraví zpracované Ing. Dana Potužníková, Ph.D. pro záměr VTE 8, měření hlučnosti provedená akreditovanými laboratořemi u dosud instalovaných VTE v České republice neprokázala přítomnost těchto složek spektra, resp. zvýšené hladiny infrazvuku a nízkofrekvenčního hluku v chráněných prostorech, a to až na jednu výjimku, kdy výskyt tónové složky byl způsoben technickou závadu, po jejímž odstranění již nebyla v akustickém signálu detekována.  Infrazvuk je běžnou součástí našeho okolí, jeho zdrojem je vítr, mořský příboj, dopravní prostředky nebo domácí spotřebiče. Za „infrazvuk" bývá mylně označován slyšitelný aerodynamický svist vznikající průchodem listů kolem tubusu, ten však podléhá standardním měřeným limitům.  Tzv. „syndrom větrných turbín" nebyl potvrzen žádnou relevantní vědeckou studií. Dvojitě zaslepená experimentální studie (36 testovaných osob exponovaných simulovanému infrazvuku VTE) nezjistila žádné z uváděných příznaků a testované osoby nebyly schopny rozlišit, zda infrazvuk působí, či nikoliv.

Při dodržení zákonných hlukových limitů, které má VTE 8 splňovat s rezervou, nebude mít VTE 8 negativní vliv na zdraví, což potvrzuje i Posouzení vlivu expozice hluku na veřejné zdraví zpracované Ing. Dana Potužníková, Ph.D. Ta uvádí, že „Z hlediska hodnocení zdravotních rizik expozice hluku lze vyslovit odborný závěr, že realizace posuzovaného záměru VTE 6.2 MW na stožáru o výšce 166 m nebude znamenat oproti stávajícímu stavu provozu 7 VtE zvýšenou míru rizika.”   Studie opakovaně ukazují, že subjektivní vnímání hluku je z velké části ovlivněno postojem ke zdroji, pouze cca 18 % účinků při obtěžování hlukem lze vysvětlit samotnou hlukovou expozicí.

Před každou stavbou probíhá podrobné posouzení vlivu na životní prostředí (EIA). Pro VTE 8 byl proveden celoroční ornitologický a chiropterologický průzkum podle metodik MŽP, ČSO a EUROBATS. Výzkumy potvrzují, že volně žijící zvěř (srnčí, zajíci) si na přítomnost věží rychle zvykne. Zkušenosti z 12letého provozu stávajícího parku to potvrzují, luňáci v širším okolí nadále hnízdí a kolize zjištěny nebyly.  VTE 8 se nachází v oblasti s nízkým rizikem kolize podle Mapy citlivosti ptáků České společnosti ornitologické (2024/2025). Přímo v místě výstavby nebyl zjištěn žádný zvláště chráněný druh ptáků.  Co se týče netopýrů: celková letová aktivita v místě VTE 8 je podprůměrná a netopýři létají v hladině do 40 m nad zemí, zatímco spodní úvrať rotoru VTE 8 bude ve výšce cca 85 m. Lokalitou nevede žádná významná migrační trasa, hlavní koridory probíhají podél Smědé a Lužické Nisy, cca 4 km od VTE 8.   Pro srovnání: podle studie Sovacool (USA) způsobují VTE 0,27 úhynů ptáků na GWh, zatímco fosilní elektrárny 9,4 úhynů na GWh. Domácí kočky, prosklené budovy či automobily zabijí řádově tisícinásobně více ptáků než větrné elektrárny.

Odborníci z Ekonomické fakulty VŠB–TU Ostrava a Ústavu geoniky AV ČR zpracovali první českou studii na toto téma (Slavata/Frantál, 2014–2024, 6 lokalit). Závěr: cenový vývoj nemovitostí v lokalitách s větrnými elektrárnami se statisticky neliší od lokalit bez nich. Pokles cen byl zaznamenán pouze v jedné z šesti sledovaných obcí, a to o cca 5 %. Větrný park Andělka funguje od roku 2012 a za 14 let provozu se žádný plošný propad cen v okolí neprojevil.  Naopak, obce získávají z provozu elektráren finanční příspěvky, které mohou investovat do rozvoje infrastruktury, což atraktivitu lokality zvyšuje. VTE 8 přinese obci a občanům přímo kvantifikovatelný benefit 1,75 mil. Kč ročně.

Stávající elektrárny (Senvion MM92 z roku 2012-2014) mají výšku tubusu 100 m a průměr rotoru 92,5 m. VTE 8 (zvažovaný typ Vestas V-162) má výšku tubusu 166 m a průměr rotoru 162 m. Stometrové turbíny se dnes již nevyrábějí.  Větší výška znamená silnější a stabilnější vítr a tím vyšší výkon: VTE 8 má instalovaný výkon 6,2 MW, tedy trojnásobek oproti stávajícím strojům (2,05 MW). Jedna moderní turbína tak nahradí výkon tří starších. Moderní turbíny jsou přitom konstrukčně výrazně tišší, vývoj VTE za posledních 12 let přinesl zásadní zlepšení v oblasti hlukových emisí.  Hodnocení krajinného rázu záměru VTE 8, které zpracovaly Ing. Věra Vitoňová a Ing. Kateřina Lagner Zímová, dochází k závěru, že „Vliv navrhovaného záměru VTE 8 - rozšíření větrného parku na krajinný ráz lze hodnotit jako méně významný, představuje kontinuální, navazující vliv na stávající stav území s již existujícím větrným parkem. Nejedná se o zásadní kvalitativní zlom v charakteru krajiny. Terén u VTE 8 se svažuje dolu, vrchol kopce se nachází blíže středu současného záměru poté se terén opět svažuje. VTE 8 se díky tomu dostává do pohledu „za kopcem“ a z blízkých pozorovacích bodů z české strany je tak vizuálně níž. VTE 8 je nejvzdálenější z celého větrného parku a perspektivně tak z blízkých bodů na Višňové působí menší než současné VTE.

Moderní turbíny jsou vysoce efektivní a začínají vyrábět elektřinu již při rychlosti větru kolem 3 m/s (slabý vánek). Plného výkonu dosahují při běžném čerstvém větru. Statisticky vyrábějí energii 70–85 % času v roce. V českých podmínkách dosahuje koeficient ročního využití výkonu VTE 22–28 %. VTE 8 vyrobí elektřinu pro 4 000–5 000 domácností ročně, což je několikanásobek domácností v celé obci Višňová.  Celoživotní energetická návratnost VTE 8 přesahuje 35násobek vložené energie. Energie investovaná do výroby, instalace a budoucí likvidace se vrátí přibližně za 9 měsíců provozu, po zbytek své 25leté životnosti turbína vyrábí čistou energii.

Stroboskopický efekt (shadow flicker) vzniká, když rotující listy periodicky zakrývají sluneční kotouč a vrhají pohyblivé stíny. Nastává jen při specifické kombinaci podmínek: nízký úhel slunce, vítr z určitého směru, jasná obloha. Jeho intenzita se výrazně snižuje se vzdáleností od turbíny, přičemž VTE 8 je od nejbližšího obydlí vzdálena přes 1 300 m. Moderní větrné elektrárny Vestas jsou standardně vybaveny systémem Vestas Shadow Flicker Control, který automaticky detekuje dopad stínu a turbínu dočasně odstaví. Mezinárodní standard stanoví limit max. 30 minut denně a 30 hodin ročně dopadu stínu na obydlenou budovu.  Samotný stroboskopický efekt (odraz slunečního záření od listů) je u moderních turbín eliminován díky speciální matné povrchové úpravě lopatek.

Blikající světla (zpravidla červená) na vrcholu větrných elektráren slouží jako letecká překážková značka. Hlavním účelem těchto světel je zajistit bezpečnost letového provozu, aby piloti letadel, vrtulníků nebo jiných vzdušných prostředků v noci či za snížené viditelnosti včas rozpoznali vysokou překážku. Letecké výstražné osvětlení je zákonným požadavkem bezpečnosti letového provozu a jeho instalace je povinná.

V České republice se dnes televizní signál šíří digitálně, což výrazně snižuje pravděpodobnost jakéhokoli rušení. Listy rotorů jsou vyráběny z nevodivých kompozitních materiálů (epoxidová pryskyřice vyztužená laminátem), které neodrážejí rádiové vlny. Vliv na kvalitu televizního či mobilního signálu je tak v praxi prakticky vyloučen. Pokud by se přesto vyskytl problém v bezprostřední blízkosti, provozovatelé jsou připraveni navrhnout technická řešení (např. posílení signálu). Při stavbě stávajícího větrného parku nechala společnost do všech domácností na Andělce nainstalovat zdarma satelity pro nerušený příjem satelitního televizního signálu.

Životnost větrné elektrárny je přibližně 25 let. VTE 8 je projektována jako dočasná stavba. Po jejím skončení je provozovatel povinen zařízení demontovat a uvést pozemek do původního stavu. Míra recyklovatelnosti VTE 8 přesahuje 85 %: ocel, beton a měď jsou plně recyklovatelné a tvoří 80–90 % hmoty turbíny. Výrobce Vestas vyvinul technologii umožňující recyklovat i lopatky rotoru (sklolaminát, uhlíková vlákna), veškeré komponenty lze znovu využít na výrobu nových lopatek. Na rozdíl od jiných energetických staveb po větrné elektrárně nezůstává žádná ekologická zátěž. Alternativou k demontáži je repowering, tj. nahrazení starší turbíny modernější na stejném místě s využitím stávající infrastruktury.

Otáčení azimutu gondoly větrných elektráren Senvion MM92 je jištěno brzdou. Po dobu natáčení jejich gondoly na vítr je výjimečně možné krátce zaslechnout její zaskřípnutí. Větrné elektrárny jinak za standardních provozních podmínek nejsou zdrojem tónového hluku jako je pískání či skřípání. Pokud by se měl takový zvuk objevoval pravidelně, jednalo by se o indikátor technické poruchy, a tedy o signál pro provozovatele, že je třeba bezprostředně hledat a odstranit příčinu. Investor má přímý ekonomický zájem na bezporuchovém provozu, každá porucha snižuje výkon a životnost turbíny. VTE 8 (Vestas V162) je oproti stávajícímu parku (Senvion MM92 z roku 2012) o generaci novější a disponuje systémy OptiTip® a OptiSpeed, které optimalizují výkon a redukují hlukové emise i zátěže na převodovku.  . Viz Kontakt.